Člen pracovní skupiny Rovné šance na DVTV (17. 7. 2023)
Člen pracovní skupiny Petr Konečný byl hostem DVTV, kde hovořil o tématu rovného zastoupení žen na kandidátních listinách ve volbě do EU parlamentu.
Petr Konečný
Deník N píše o pirátské snaze ohledně rovné kandidátky do EU parlamentu (14. 7. 2023)
Deník N napsal článek zabývající se snahou pracovní skupiny Rovné šance o rovné zastoupení na čele v kandidátních listinách do EU parlamentu.
Citace z textu
Rovné šance na celorepublikovém fóru 2023 (28.-30. 4. 2023)
Členstvo pracovní skupiny Rovných šancí se zúčastnilo workshopů v rámci Celostátního fóra pirátské strany. Na worshopech byla hojná účast. Mimo historie témat, které se týkaly feminismu proběhly také 2 aktivity, které byly zaměřeny na gender. Za rovné šance se aktivně zúčastnily - Šarka Václavíková, Radka Musilová a Barbora Pokorná
Barbora Pokorná (vlevo), Radka Musilová (vpravo)
Klára Kocmanová: Česká republika se musí zastat polských žen (9. 11. 2021)
Česká republika by se měla zastat polských žen. Protipotratová legislativa polské konzervativní vlády patří mezi nejpřísnější na světě, ohrožuje zdraví žen a vytváří praxi lékařské a právní nejistoty. Ta už má první oběť: 30letou ženu, která zemřela na následky septického šoku ve 22. týdnu těhotenství. Naše poslankyně Klára Kocmanová proto sbírá podpisy v Poslanecké sněmovně i Senátu pod otevřený dopis polské vládě, který zde uvádíme v plném znění:
Vážení členové polské vlády,
Námi níže podepsanými silně otřásl případ 30leté rodičky, která 22. září 2021 zemřela v Pszczyně na následky septického šoku ve 22. týdnu těhotenství, a to v návaznosti na polskou legislativu, která de facto neumožňuje interrupce.
Česká republika i Polská republika jsou součástí stejného kulturního a hodnotového dědictví evropského společenství, které si vlivem dlouhé a komplikované historie vydobylo univerzální lidská práva. Byla to těžká cesta, ale stála za to. Věříme, že ženy mají právo volby, právo na zdravotní péči, a že jejich život nesmí být zbytečně ohrožován.
V Polsku je v podstatě nelegální podstoupit interrupci. Ukončení těhotenství není možné ani v případě, kdy je plod poškozený tak závažně, že není žádná šance, aby se narodil živý. Dle rozhodnutí polského Ústavního soudu z října 2020 mohou lékaři provést legální interrupci pouze ve dvou případech: když těhotenství ohrožuje život a zdraví těhotné ženy, nebo když existuje důvodné podezření, že těhotenství je důsledkem zakázaného jednání (např. znásilnění). Naproti tomu těžké, nevratné postižení, poškození plodu nebo onemocnění přímo ohrožující život plodu (tzv. embryopatologická premisa) již není zákonnou podmínkou ukončení těhotenství. Udržení takového těhotenství tak často znamená zvýšené riziko závažných komplikací a ohrožení života a zdraví těhotné ženy.
V praxi tak vzniká situace lékařské a právní nejistoty, která omezuje možnost lékařů a lékařek zodpovědně vykonávat své povolání. Komplikuje rovněž šíření vědeckých informací o potratech a neumožňuje celospolečenskou diskuzi o tomto výsostně citlivém tématu. Kromě toho vysoce restriktivní potratová politika staví ženy do situací, kdy jsou lékařskou péči nuceny hledat mimo oficiální systém zdravotnictví, což s sebou nese značnou míru rizika. Místo podpory a vytváření bezpečného prostoru pro jedno z nejosobnějších rozhodnutí v životě tak současná polská legislativa staví mnohé ženy do bezvýchodné situace, kdy jsou nuceny hazardovat se svým životem a lékaři a lékařky čelí nesmyslné perzekuci.
My, níže podepsaní proto vyzýváme polskou vládu, aby se přestala podílet na vytváření atmosféry strachu, ve které ženy trpí a umožnila ženám právo volby a právo na adekvátní zdravotní péči.
Ženy do politiky rozhodně patří, potvrzují Pirátky (3. 9. 2021)
Že ženy do politiky patří, říkají Pirátky a Piráti již dlouho. Nyní Pirátky vytvořily video, v němž zaznívají stereotypní věty a mýty, které při svém působení v politice samy slyšely. Chtějí tak poukázat jejich nesmyslnost. V Poslanecké sněmovně Českého Parlamentu působí pouze 22,5 procenta žen, a to i přesto, že se chtějí podílet na rozhodování stejně jako muži. Na rozdíl od nich však čelí specifickým překážkám. S těmi se setkávají prakticky na všech úrovních. Jednou z nich jsou urážlivé poznámky.
„Když jsem vstoupila do politiky, zažila jsem řadu situací, které se mužům kolem mne nestávaly. Od obyčejného „dneska ti to sluší“, přes „slečna je tady kvůli zápisu, že?“ až po „s kým se asi musela vyspat, aby tu dnes mohla být?“. Vždy jsem si připadala jako v padesátých letech minulého století. Nepotřebuji, aby mě někdo hodnotil na základě vzhledu. Neustálé hodnocení zevnějšku je jeden z důvodů, proč je veřejný prostor pro ženy tak odrazující. To musíme změnit," sdílela svou zkušenost s nevyžádanými komentáři lídryně koaliční kandidátky do Poslanecké sněmovny za Středočeský kraj Klára Kocmanová.
„Jako žena nesoucí do politiky téma porodnictví se často setkávám s nepochopením a někdy i s ignorací předkládaného problému. Nemálo mužům toto téma nepřijde dostatečně důležité a žen, kterých se toto téma primárně týká, je na rozhodujících pozicích stále žalostně málo. Chtěla bych proto více žen v politice, máme jiné životní role a zkušenosti. A netýká se to jen rození dětí,” říká kandidátka Veronika Hažlinská.
Svět na muže a ženy nedělí, ale skládá se z nich, zdůrazňoval první Československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Piráti proto podporují a vyzývají ženy k účasti na politických aktivitách.
NA VIDEO SE PODÍVEJTE TADY
Pirátští senioři a mládež otevřeli v mezigeneračním dialogu téma rovnosti žen a mužů (1. 6. 2021)
Pirátská série diskuzí nazvaná Mezigenerace pokračovala po úspěšné první diskuzi o dezinformacích tématem rovnosti žen a mužů, které čím dál tím častěji rezonuje českou politickou scénou. Zástupci nejmladších a nejstarších příznivců Pirátské strany se znovu sešli v moderované diskusi a společně se zamysleli, proč je dobré bojovat za rovnost žen a mužů, čeho již bylo dosaženo a co ještě zbývá vybojovat.
Společná diskuze mezi Seniory na palubě a Mladým Pirátstvem přinesla zajímavé momenty a názory. Setkání se účastnili příslušníci obou pohlaví a různých věkových kategorií, sdíleli proto rozmanité pohledy na diskriminaci a předsudky i vlastní zkušenosti s nerovností žen a mužů v reálném životě.
Diskusní téma otevřela otázka, jak formálně podporovat rovné zastoupení žen ve společnosti a v politice. Diskutující probírali možnosti vyrovnanějšího sestavování kandidátek nebo finanční či nefinanční podporu organizací, které naplňují rovnost v rozhodovacích pozicích. Došlo i na zatím nepopulární procentuální kvóty a s nimi spojené otázky, nakolik mohou pomoci krátkodobě překonat bariéry do doby, než bude pro ženy participace přirozenější. Přestože nebyla shoda na tom, jak by se mělo přistupovat k otázce takových formálních nařízení, většina diskutujících souhlasila, že je potřeba se vyhýbat zjednodušeným nálepkám a naopak vycházet z faktů, místo iracionálních předsudků.
„V Mezigeneraci jsme otevřeli hned několik témat souvisejících s genderovou rovností – diskriminaci žen na trhu práce, fenomén skleněného stropu, sexuální obtěžování, ale i kulturní stereotypy. Bylo krásně vidět, jak se tato debata v průběhu let proměňuje a vyvíjí. Bylo možné i pozorovat, jakých jsme dosáhli pokroků a co se naopak zatím nedaří zlepšit. Doufám, že pro seniorskou skupinu byl večer stejně příjemný a přínosný jako pro mě,“ komentuje svoji účast Barbora Mudrová, nová členka Mladého Pirátstva.
„Pirátský projekt mezigeneračních setkání věnovaných aktuálním společenským problémům mne nadchnul. Ve společnosti se prohloubila komunikační a vztahová vzdálenost mezi seniory a mladými lidmi, což příliš nesvědčí o její vyspělosti v tomto ohledu. Věřím proto, že projekt je založen na upřímném a nepovrchním zájmu napravit tuto skutečnost. Otázka rovnosti žen a mužů je relevantním mezigeneračním tématem a během diskuze jsem byla příjemně a mile překvapena názory účastnících se mladých lidí. Mají-li mladí lidé zájem o náš názor podpořený dlouholetou zkušeností a určitou historickou pamětí, pak nás – seniory – velmi zajímají postoje těch, kteří nás generačně nahradí. Mám hezký pocit z možnosti vzájemně se obohacovat, což pro mne představuje hlavní hodnotu těchto setkání,“ popisuje seniorka Dana Kalinová.
Zeptali jsme se také autorů projektu Mezigenerace na názor na toto aktuální téma:
Lenka Nováková (67) - vysokoškolská pedagožka, lektorka vzdělávacích a kulturních aktivit seniorů, milovnice Prahy, cestování po vlastní ose a čtyř vnoučat
Gender-fair problematika má nesmírně široký záběr a netýká se jen pracovního prostředí. Kromě nerovných kariérních možností a odměňování za práci existuje celá oblast skryté nerovnosti ve vnímání role ženy v rodině, které odpovídá obecnému patriarchálnímu nastavení společnosti. Moje generace sice dosáhla rovnosti před zákonem, v reálném životě se jí to ale zatím zas tak moc nepodařilo. Mladým moc fandím, aby to zvládali lépe. Vypadá to, že mají jasno a dokážou si poradit. Mají rozhled, sebevědomí, respekt a pochopení vůči potřebám druhých. Mám z nich radost.
Tomáš Guth (24) - politický asistent, student, autor rolových her, člen rady Mladého Pirátstva
Genderová diskriminace existuje a chceme zjistit, jak se jí zbavit. Jakmile se na tomhle základě shodneme, měli bychom se umět začít konstruktivně bavit o způsobech, jak diskriminaci potírat. Sám jsem byl dlouho skalním příznivcem přirozeného snižování bariér pro ženy pro vstup do politiky, tedy tzv. nepřímé podpory. Nejsem však fanatik, co se drží jednoho postoje zuby nehty, a musím tak uznat, že nepřímé způsoby fungují pomalu a s nejistými výsledky. Je proto na místě vést otevřenou diskuzi i o systémových řešeních a přímějších způsobech podpory rovnosti v rozhodovacích pozicích. Je samozřejmě možné, že některé z nich mohou přinést opačnou diskriminaci či nebudou efektivní. I to je však závěr, ke kterému se musíme dostat probíráním studií, odborné literatury a zkoumáním příkladů dobré i špatné praxe. Jestliže někdo přijde do diskuze pouze s výkřikem „kvóty jsou zlo“, je zřejmé, že jsme se rozešli už na první větě.
Evropská komise se zastala žen v Polsku kvůli potratům. „Nedostatečně,“ hodnotí europoslankyně Gregorová (17. 2. 2021)
Reprodukční zdraví a právo patří k základním právům žen. Evropská komise je odhodlána využít všechny dostupné nástroje k prosazování ochrany těchto základních práv. V písemné odpovědi to na interpelaci europoslankyně Markéty Gregorové a jejích kolegů z frakce Greens/EFA uvedla komisařka pro rovnost Helena Dalliová. Komise se zastala polských žen v den, kdy média upozornila na rozhodnutí slovenského ministra zdravotnictví, který vyhláškou ztížil potraty žen starších 40 let.
„Komise si je vědoma vývoje v Polsku, který může mít dopad na práva žen. Je odhodlána využít všechny dostupné nástroje stanovené ve Smlouvách k prosazování ochrany základních práv a právního státu, jež jsou základní podmínkou pro zajištění rovného zacházení před zákonem a pro ochranu práv občanů EU,“ píše Dalliová. Podle ní jsou sexuální a reprodukční zdraví a práva ústředním prvkem základního práva rovnosti žen a mužů a práv žen.
Podle europoslankyně Markéty Gregorové ale taková odpověď není příliš konkrétní. „Již čtvrtým rokem vede spor s Polskem ohledně nezávislosti jejich Ústavního soudu, a ten nekončí. Zároveň připomíná, že za zdravotní politiku odpovídají členské státy. Podporuje tedy alespoň různé osvětové programy. Já si teď počkám na odpověď Rady, abych vyhodnotila další kroky,“ říká europoslankyně.
Právě polský Ústavní soud loni v říjnu rozhodl, že umělé přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu je protiústavní. Obavy ohledně jeho nezávislosti a legitimity má Evropská komise už od roku 2017. „Tyto obavy se dosud nepodařilo rozptýlit,“ uvádí Dalliová. Směrem zpátky couvá podle Gregorové také Slovensko. Tamní ministr zdravotnictví rozhodl vyhláškou, o které nejednala ani vláda, ani parlament, že ženám po 40 už nebude pojišťovna hradit interrupce.
„A to je ještě “mírný” krok, který se povedlo ministrovi prosadit vyhláškou. Jeho původní návrh, který neprošel Parlamentem, je obří návrat do středověku,“ komentuje Gregorová. Ta zároveň připomíná, že v Česku je situace ještě přísnější. Kromě na doporučení lékaře si musí ženy tyto zákroky hradit samy vždy. „Naději vidím v návrhu novely potratového zákona, s nímž - mj. i kvůli Polkám - přichází senátor zvolený s pirátskou podporou, Václav Láska, a který by mohl otevřít dveře i další novelizaci zákona z předrevoluční doby,“ uzavírá Gregorová.
Piráti odsuzují polský zákaz potratů: Na ženách přestalo záležet, kritizuje europoslankyně Gregorová (2. 2. 2021)
Piráti odsuzují polský zákon zakazující tamním ženám potraty. O jeho platnosti minulý týden rozhodl polský Ústavní soud. Místní autority ho začaly okamžitě vymáhat. „Volaly nám ženy, které byly uprostřed zákroku. V případě ukončení těhotenství kvůli vadám plodu se totiž jedná o delší proces. Nejdříve dostanete tabletky, potom zákrok pokračuje dalšími úkony,“ popsala šéfka Federace pro ženy a plánované rodičovství v Polsku.
Rozhodnutí soudu se týká všech potratů na území Polska, včetně přerušení těhotenství při vadě plodu či ohrožení zdraví ženy. Jak v rozhovoru pro polský deník popsala Krystyna Kacpura, ředitelka Federace pro ženy a plánované rodičovství v Polsku, nikdo s tak náhlým rozhodnutím nepočítal, ani s tím, že zákaz začne platit de facto ze dne na den.
„Její svědectví je skutečně děsivé. Ženy v různém stádiu těhotenství, s obtížemi od závažných fyzických problémů po těžké psychické následky do Federace volají s žádostí o pomoc,“ popisuje europoslankyně Markéta Gregorová. „O situaci v Polsku nejvíce vypovídá nenápadná poznámka ředitelky: Všechno je v souladu se svobodou poskytování informací. To zatím zakázané není,“ dodává europoslankyně.
Ve švédském, norském a islandském parlamentu už jsou zákony, které mají Polkám umožnit legální bezplatné potraty v těchto zemích. „Na evropské úrovni budu tlačit, aby se přidalo co nejvíce dalších zemí. Zákaz interrupce nechrání životy, ale prokazatelně je devastuje a ničí. Svědectví polských žen je jasným důkazem a nesmí být přehlíženo,“ varuje Gregorová.
„Žádali jsme premiéra, aby česká vláda pomohla polským ženám, které přijedou podstoupit interrupci do České republiky, a ministra zdravotnictví jsem požádal, aby vyjasnil sporný výklad zákona, kvůli kterému mnoho klinik v Česku odmítá úkon vykonat. Bohužel vláda doposud neučinila žádné kroky a zavírá oči před tímto omezováním reprodukčních práv v Polsku,“ komentuje situaci poslanec František Kopřiva.
Pirátský poslanec František Kopřiva obdržel cenu Genderman roku 2020 (29. 1. 2021)
Pirátský poslanec František Kopřiva se pro rok 2020 stal nositelem ceny Genderman, která je určena mužům, kteří se zasazují o rovnost pohlaví a stejné příležitosti pro všechny. Ocenění uděluje Otevřená společnost. Nejmladší pirátský poslanec ve Sněmovně dlouhodobě prosazuje například ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, účastní se aktivně za Piráty zasedání Výboru pro vyrovnané zastoupení při Radě vlády pro rovnost žen a mužů, v minulém roce bojoval proti omezování reprodukčních práv polských žen a vystoupil proti hanlivým sexistickým výrokům na plénu Sněmovny.
„Velmi si tohoto ocenění vážím. Odbourávat zbytečné, umělé bariéry je pro mě nicméně samozřejmé, protože to vadí i mně jako muži. Chci žít ve společnosti, kde všichni mají stejné startovní podmínky bez ohledu na to, kde vyrůstali a jaké mají zázemí. Vůči sexismu se pak vymezuji prostě proto, že bych se jinak musel cítit trapně sám před sebou,“ uvádí Kopřiva a dodává: „Každý genderman dělá co může. Já se snažím například přinášet do Sněmovny některá feministická témata, která možná nejsou současnou vládou považována za důležitá, ale důležitá rozhodně jsou. A to nejen pro ženy, ale i pro muže, protože jen ve férové a rovné společnosti se nám všem může dobře žít“.
Prohlášení poslaneckého klubu Pirátů za svobodu v oblasti reprodukčních práv v Polsku (3. 11. 2020)
Se znepokojením sledujeme vývoj potratové legislativy v Polsku. Tamní Ústavní soud svým rozhodnutím ze dne 22. 10. 2020 označil přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu za protiústavní, ačkoliv tato okolnost dosud představovala zákonem povolenou výjimku v již tak přísné legislativě. Tímto rozhodnutím soud vzbudil legitimní obavy o nastolení fakticky úplného zákazu interrupcí v Polsku.
Země Evropské unie, jejíž je Polsko již 16 let členem, v posledních letech urazily dlouhou cestu v liberalizaci svých právních řádů s důrazem na svobodnou volbu každého jedince nakládat se svým vlastním tělem a zdravím podle své vůle, svobodně, se vší odpovědností z toho vyplývající. OSN, jejíž je Polsko rovněž součástí, přijala již v roce 1979 Úmluvu pro odstranění všech forem diskriminace žen, která předpokládá přednost práv těhotné ženy před zájmy prenatálního života. V poslední době však, navzdory všem polským mezinárodním lidskoprávním závazkům, pozorujeme snahy vládnoucí konzervativní strany PiS, která se současně významnou měrou podílí na diskreditaci nezávislosti polského Ústavního soudu, vědomě tato práva omezovat. Tím v Polsku vytváří paternalistické prostředí, v němž ženy ztrácí možnost volby a rozhodují za ně politici a místní římsko-katolická církev.
Při omezení lidských práv a svobod je třeba také zvažovat praktické dopady takového rozhodnutí. Praxe ukazuje, že zákaz nevede ke snižování počtu interrupcí. Ženy jsou v takovém případě nuceny vyhledávat pomoc v ilegálním prostředí, kde podstupují neprofesionální, nedůstojné lékařské zákroky, čímž ohrožují své zdraví a vystavují riziku trestního stíhání toho, kdo zákrok provádí. Vzhledem k dalšímu případnému omezení cestování v důsledku pandemie covid-19, kterou jsou nyní evropské země zmítány, mohou ženy ztratit jedinou legální možnost, tedy podstoupit interrupci v zahraničí.
Těmto obavám nasvědčují i nejnovější studie, které uvádí, že každý rok ukončí těhotenství 80 000 až 200 000 polských žen, přičemž podle odhadů 10 až 15 % z nich vyhledává možnost podstoupit interrupci v zahraničí. Obáváme se, že další zpřísnění legislativy přispěje ke zvýšení tohoto čísla.
Jsme hluboce přesvědčeni, že ženám, které čelí tomuto vážnému a nesmírně osobnímu rozhodování, by daleko více pomohlo zlepšení sociálních služeb, zlepšování životních podmínek rodičů, potírání domácího násilí, dostupnost antikoncepce a osvěta.
Tímto prohlášením podporujeme snahy polské opozice, nevládních organizací i polských žen v jejich boji za právo na tělesnou integritu, rovnost a svobodu volby.
Více žen v politice! S jakým plánem jde Adéla Šípová do druhého kola senátních voleb? (6.10.2020)
Pro někoho překvapení, pro jiného logické zúročení několika měsíců intenzivní kontaktní kampaně. Advokátka Adéla Šípová zvítězila v prvním kole senátních voleb v kladenském 30. obvodu. V sobotu jí čeká utkání s poslancem ODS, bývalým hejtmanem a poslancem Petrem Bendlem. Již v prvním kole získala pětinásobná matka náskok téměř 1600 hlasů. S čím oslovila své voliče? To si přečtěte v následujícím plánu.
Silnější pomáhají slabším
V oblasti sociální politiky zdůrazňuji potřebu řešení trhu s bydlením, což má viditelný dopad na všechny oblasti života. Kdo má stabilní bydlení, má stabilní práci, může vychovávat své děti v klidu a může se zapojit do společenského dění ve své obci.
Zároveň hledám koncepční řešení dluhových pastí, které ohrožují nejen jednotlivce, ale v konečném důsledku celou ekonomiku státu. Je třeba nepřestat si všímat potřeb lidí v nelehkých životních situacích, kteří jsou v krizích nejvíce postižení. Jde o rodiče samoživitele, lidi bez práce, nemocné, stárnoucí a opuštěné.
Narůstající chudoba totiž poškozuje nás všechny, přicházíme o ideje a talenty těch, kteří pracují mimo systém a ukrývají se v šedé ekonomice. Tito lidé přicházejí o naději na dobrý život. Chci, aby se dařilo dobře všem.
Co pro to udělám:
- Budu hlasovat pro novelizaci exekučního řádu, který zastaví výnosný obchod založený na obchodování s dluhy a umožní lidem vybřednout z dluhových pastí. Za zásadní považuji zavedení teritoriality exekučního úřadu dle bydliště dlužníka a princip tzv. chráněného účtu tak, aby nezabavitelné minimum nebylo zabavováno dvakrát.
- Podpořím zákony, které posílí dostupnost bydlení. Zasadím se o to, aby se opět začalo pracovat na zákonu o sociálním bydlení, neboť zajištěním bydlení především zajistíme dobrou budoucnost všem.
- Podpořím zákony, které umožní lidem na okraji společnosti zapojit se do jejího chodu, a to zejména pomocí stabilních a dostupných sociálních služeb a efektivních sociálních dávek. Financování sociálních služeb musí být stabilní a předvídatelné tak, aby tyto instituce byly schopny poskytovat služby potřebným v dlouhodobém horizontu.
Strategická péče o životní prostředí a veřejný prostor
Kvalita života je velkou měrou závislá na kvalitě životního prostředí. V této oblasti budu prosazovat legislativní návrhy, které povedou k řešení problematiky sucha, nakládání s odpady, klimatických změn a hospodaření s půdou.
Nesmíme zavírat oči před dopady našeho nešetrného nakládání s přírodou. S přírodou musíme zacházet ohleduplně, je to náš společný prostor. Zasadím se o dobrou budoucnost nejen našich dětí, ale i dětí těchto dětí.
Co pro to udělám:
- Odpad jako surovina. Zasadím se o zákony, které povedou k předcházení vzniku odpadů a dále pak k efektivnímu využívání odpadu v další výrobě. Podpořím přeměnu bioplynových stanic tak, aby namísto průmyslově vyráběných rostlin zpracovávaly bio a gastro odpady.
- Boj proti suchu a klimatickým změnám. Podpořím projekty, které povedou k budování retenčních nádrží a budov, využívání dešťové vody a zasadím se o zpracování plánů na snižování emisí, řešení sucha a udržitelné krajiny.
- Podpořím legislativu, která zvyšuje podíl veřejnosti na rozhodování o životním prostředí.
Přehledné a otevřené hospodaření s penězi občanů
Stát musí hospodařit s penězi maximálně hospodárně. Všichni platíme daně a ty tvoří rozpočet. Máme tedy právo vědět, jak je se státními penězi nakládáno. Zasadím se o co nejotevřenější hospodaření a nejefektivnější utrácení tak, aby výsledek přinesl co možná nejvyšší prospěch nám všem.
Co pro to udělám:
- Podpořím v Rakousku osvědčený princip centrálního zadavatele veřejných zakázek tak, aby stát maximálně ušetřil na opakujících se nákupech, což povede k zapojení i menších a středních firem do dodavatelského systému.
- Zasadím se o maximální zpřehlednění systému poskytování dotací. Podpořím vznik uživatelsky přívětivého centrálního informačního systému o dotacích, kde se veřejnost na jednom místě dozví vše potřebné. Dotace by měly cílit zejména do vylidňujících se měst a obcí, kde chybí občanská vybavenost.
- Zasadím se o to, aby se státem mohly obchodovat pouze firmy s průhlednou majetkovou strukturou, které nedaní v tzv. “daňových rájích”.
Priority senátního obvodu – kvalitní životní prostor nezávislý na metropoli
Záleží mi na mém obvodě a na vás, mých sousedech. Budu usilovat o kvalitnější život na Kladně a v okolních obcích. Je třeba zde najít vše potřebné ke šťastnému životu, a to bez únavného dojíždění do Prahy. Kladensko nesmí být noclehárnou Prahy.
Co pro to udělám:
- Zasadím se o řešení problematiky dostupnosti bydlení, systému přidělování městských bytů a mimořádné hmotné pomoci. Budu usilovat o zlepšení dopravy. Kladensko je enormně zasaženo dopravou směřující do Prahy. Budu jednat o zvýšení integrace hromadné dopravy tak, aby bylo možné pohodlně se dostat do vedlejší vesnice bez nutnosti použití aut, tj. veřejnou hromadnou dopravou, pěšky nebo na kole. Budu usilovat o obnovu zašlých polních cest a stezek, které kdysi naše obce spojovaly a jež jsou nyní často přeťaty dálnicemi. Zasadím se o vznik podchodů a nadchodů pro bezpečnou komunikaci.
- Věnuji dostatečnou pozornost vyloučeným lokalitám. Budu motivovat občany z těchto lokalit k vyššímu zájmu a odpovědnosti za veřejné záležitosti. Jedině společným úsilím můžeme nalézt vhodná řešení v problematických oblastech.
- Nikdy se nebudu vyhýbat občanům a jejich názorům. Ostatně to jsem nedělala nikdy. Naslouchám jim ve své praxi a také v bezplatné právní poradně. Budu tak činit i nadále. Vždy budu usilovat o řešení lokálních otázek i na celostátní úrovni a stanu se “ombudsmankou” našeho senátního obvodu.
- Budu „skládat účty“ obyvatelům obvodu formou pravidelných hlášení o svojí práci v Senátu.
- Budu se pravidelně setkávat s obyvateli obvodu formou veřejných setkání, poskytnu občanům telefonní a e-mailový kontakt.
[zdroj zde]
Reportáž Ondřeje Kolka: Ženy a dívky ve věd (24. 2. 2020)
Vědkyně se sešly 12. února v Pirátském kontaktním centru PICE v Praze. Hovořilo se o situaci žen působících ve vědeckém prostředí v České republice. O předsudcích, přetrvávajících klišé a možnostnech zlepšení současné situace diskutovalo šest žen a jeden muž z vědecko-výzkumné oblasti.
Cílem dvouhodinového setkání bylo společně oslavit Mezinárodní den žen a dívek ve vědě a zároveň vést o tomto tématu otevřenou a neformální rozpravu. Odrazovým můstkem byly tři základní otázky kladené debatujícím: Jaká byla jejich cesta akademickým prostředím? Setkaly se někdy s diskriminací (nebo pozitivní diskriminací) kvůli svému pohlaví? A proč jsou vzdělané ženy vidět méně, než muži, když vysoké školy studují všichni?
Panelová diskuze se odvíjela v uvolněném duchu přátelsky naladěného prostředí naplněného přednáškového sálu PICE. K dispozici byl jako tradičně při akcích pořádaných Piráty neodmyslitelný dětský koutek.
Přínosem bylo jak věkové rozložení panelistů tak i rozdílné obory. Setkaly se tak pohledy doktorandky, nositelky ceny nadace Neuron, i východiska zkušených dam (a jednoho muže). Spektrum zaměření účastnic zahrnovalo právo, sociologii, botaniku, zoologii zaměřenou na etologii pěvců, chemii a astronomii. Četní posluchači se aktivně zapojovali svými otázkami, vlastními postřehy a zážitky z vědecké komunity.
Důležitější, než samotné odborné zaměření panelistek byly jejich zkušenosti se zapojením, působením a prosazením se žen ve vědeckém prostředí. Může se zdát, že dnes ženám nestojí nic v cestě, aby se na poli výzkumu prosadily. Mohou studovat a vstupovat na akademickou půdu. V České republice skutečně roste podíl studujících ženského pohlaví a v mnoha oborech již ženy předběhly muže. Smutným faktem ale zůstává, že jejich podíl ve vědě v našem státě klesá. Překvapením pak už není zastoupení žen ve vedoucích funkcích. Počty vedoucích týmů, děkanek, rektorek apod. za muži silně pokulhávají. Příčin malého zastoupení žen, zmiňovaných také v debatě, je několik. Mezi hlavní patří tyto:
- Přetrvávající předsudky a mnohdy stále ještě rigidní mužské prostředí, které ženy přijímá do svých řad s velkou setrvačností.
- Ženy jsou znevýhodněny kvůli svému mateřství, které je na řadu let odpoutá od práce, která více než jinde vyžaduje kontinuitu, jinak dochází ke ztrátě kontaktů a odpojení od aktuálních trendů v daném oboru.
- V porovnání s muži, přistupují ženy k sebeprosazení jiným způsobem, nedisponují „ostrými lokty“ a často se nehrnou do výběrových řízení do vedoucích funkcí, protože je vnímají jako předem prohraný boj. K tomu se přidává fakt, že se s nimi při výběru často příliš nepočítá, což jednak plyne z předchozích dvou příčin a jednak proto, že výběrové komise jsou často obsazeny pouze jejich mužskými kolegy. Ti pak buď vědomě či nevědomě ženské kandidátky přehlížejí.
Tyto příčiny lze řešit v dlouhodobém horizontu osvětou mezi již etablovanými mužskými kolegy, tak také výchovou u dětí. Chlapci musí být vychováváni k tomu, že ženy jsou rovnocenné a jejich zastoupení ve společenských rolích je klíčové pro vyrovnané fungování kolektivu. Dívky zase musí být vedeny k tomu, že sebeprosazením neztrácí ženskost a že nejsou druhořadým pohlavím určeným k servisu dominujícím mužům.
Ve střednědobém horizontu pomůže přijetí mateřství jako spoleřensky oceňované role, která musí být brána v potaz, jako hodnotná životní praxe. Navíc by měly být vytvořeny podmínky k tomu, aby se mužští partneři také ujímali role rodiče na rodičovské dovolené a poskytovali tak svým partnerkám prostor pro profesní seberealizaci. U mladších vědeckých párů, kde se často očekává získání praxe v zahraničí, je potom zásadní, aby mohli vycestovat jako celá rodina s tím, že případná podpora studijní či vědecké stáže musí rovnocenně podporovat oba rodiče.
Opatřením, které by bylo snadné plošně zavést a jehož pozitivní dopady lze sklízet hned, je povinné začleňování žen do výběrových komisí. Jak ukazuje omezená praxe z českého prostředí, nebo zaběhnuté postupy v zahraničí, ženy dokážou objektivně přesvědčit své mužské kolegy o kvalitě kandidátek, nebo navrhnout vhodné adeptky. Jejich pouhá přítomnost v komisi navíc často přesvědčí ostatní ženy k tomu, aby se do soutěže na vedoucí funkci přihlásily.
Celou problematiku lze prostudovat v publikacích laskavě poskytnutých v tištěné formě Marcelou Linkovou, které jsou k zapůjčení v PICE (viz také odkazy v referencích níže).
Atmosféra setkání byla veskrze příjemná, nakolik bylo toto u nás podceňované téma vážné. Jana Skopalíková k tomu s odstupem sdělila: "Jsem ráda, že se Pirátům podařilo uspořádat debatu i na relativně okrajové téma, jako jsou ženy a dívky ve vědě, se skvělým zastoupením diskutujících, stejně jako s početným publikem. Jsem proti genderovým kvótám, nicméně ženy ve vědecké oblasti mohou mít odlišné potřeby a problémy než jejich mužské protějšky. Dle mého názoru je potřeba ženy ve vědě podporovat, protože jak jsme se při debatě dozvěděli, žen i mužů na univerzitách studuje zhruba ekvivalentní množství, nicméně posléze se poměr vědkyň snižuje na necelých 30 % a za poslední roky má toto zastoupení navíc klesající tendenci."
Hana Macíčková Cahová se také podělila o své dojmy: „Pro me byla velká čest být na takovou debatu pozvána. Moc jsem si to užila a jsem ráda, že jsem potkala tolik milých lidí. Marcela Linková byla skvělá a popsala velmi trefně většinu nešvarů a jevů, které ve vědě sama pozoruji.“
Nakonec velké překvapení zažil i jediný muž na panelu, Ondřej Kolek: „Čekal jsem přínosnou rozpravu, kvalitní debatérky a zajímavé informace. Tušil jsem, že panelistky budou obdarovány květinou. Ale že bude večer tak příjemný, diskuzně plodný, a že poprvé v životě dostanu květiny a navíc od ženy, z toho jsem byl skutečně dojat.“
Debatující:
Mgr. Adéla Šípová, advokátka (moderátorka debaty)
Mgr. Jana Skopalíková, doktorandka, PřF UK (Piráti)
Mgr. Marcela Linková, Ph.D., Sociologický ústav AV ČR
Ing. Ondřej Kolek, Ph.D. (Piráti)
RNDr. Tereza Petrusková, Ph.D., PřF UK
Ing. Hana Macíčková – Cahová, Ph.D., Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
RNDr. Martina Boháčová, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR
Věděli jste?
Ženou na doprovodném obrázku k facebookové události je Mary Somerville, která vymyslela anglické slovo „scientist“ (do té doby se používalo „man of science“).
První pofesorkou inženýrského oboru v českých zemích se stala až v r. 1960 Adéla Kochanovská, 254 let po prvním muži se stejným titulem u nás (CH. J. Willenberg).
- únor byl vyhlášen Mezinárodním dnem žen a dívek ve vědě, a to v roce 2015 valným shromáždění OSN.
Reference:
(1) Fotoreportáž Jana Tichavského
(2) European Commission: She Figures 2015. Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2016, Print ISBN 978-92-79-48372-1, PDF ISBN 978-92-79-48375-2
(3) Linková M., Cidlinská K., Fárová N., Maříková H., Tenglerová H., Vohlídalová M.: Akademici a akademičky 2018: Návrhy opatření na podporu rovnosti ve výzkumném a vysokoškolském prostředí. Sociologický ústav AV ČR, v. v. i. Praha, 2018, ISBN print 978-80-7330-334-1, ISBN on-line 978-80-7330-335-8
(4) Tenglerová H. (ed.), Šimandlová K., Šebestová E., Dvořáčková J., Linková M.: Genderová rovnost ve vědě, výzkumu a vysokém školství: příklady praxe. Sociologicky ustav AV ČR, v. v. i., Praha, 2018
(5) Linková M., Cidlinská K., Tenglerová H., Vohlídalová M., Červinková A.: Nejisté vyhlídky. Proměny vědecké profese z genderové perspektivy. Sociologické nakladatelství SLON, 194 stran, Praha, 2013, ISBN 978-80-7419-145-9
(6) Facebooková událost k akci
Událost uspořádaly Klára Kocmanová (Piráti Středočeský kraj) a Romana Klimešová (Piráti Praha), jimž patří dík.
Nechť ženy, nejen vědkyně, chodí světem s hlavou vztyčenou.
Autor: Ondřej Kolek
[zdroj zde]
Pro ženy bez domova: Piráti pomáhají Jako doma (7. 1. 2020)
Od října loňského roku do začátku roku letošního jsme měli možnost zapojit se do humanitární sbírky pro komunitní centrum Jako doma.
Jako doma - Homelike,o.p.s, - je nezisková organizace, která se věnuje ženskému bezdomovectví. Jejich cílem je snaha o důstojné podmínky, sociální i genderovou rovnost, participace, vytváření bezpečného prostředí a spolupráce lidí s domovem i bez.
Piráti s touto organizací spolupracovali již v minulosti, letos jsme ji chtěli podpořit konkrétním hmotným počinem a proto tedy byla vyhlášena sbírka.
Více jak tři měsíce jsme shromažďovali hygienické a toaletní potřeby, které byly předány zástupkyni organizace paní Magdaleně Hrdličkové a za tento skvělý počin děkujeme všem, kteří přispěli jakýmkoliv způsobem.
Pokud jste se nestihli do sbírky zapojit, máte možnost učinit tak prostřednictvím tohoto odkazu, je zde možnost vybrat si konkrétní dar, který chcete poslat.
Piráti děkují a těšíme se na další spolupráci s dalšími organizacemi.
Autorka: Romana Klimešová
Piráti mají dobré srdce. Dana Balcarová předala sbírku pro ženy bez domova (7. 5. 2019)
Piráti uspořádali sbírku kosmetiky a hygienických potřeb pro Jako doma, neziskovou organizaci zabývající se ženským bezdomovectvím. Ve svém komunitním centru poblíž Florence nabízí ženám bez domova základní služby, jako je sprcha, pračka, jídlo nebo oblečení.
V pirátském poslaneckém klubu byla po dobu dvou měsíců umístěna krabice, do které mohl každý odkládat nepoužívanou kosmetiku nebo hygienické potřeby z domova. Sbírku, čítající čtyři plné tašky, dnes osobně předala komunitnímu centru Pirátka Dana Balcarová, která říká: “Proč vyhazovat něco, co nepotřebujeme, když to někomu může udělat radost.”
Programové stanovisko Pirátů k problematice porodnictví (10. 9. 2017)
Jsme různí lidé. U Pirátů respektujeme svobodu volby. Bezpečný porod má mnoho podob. Zejména chceme prakticky umožnit přítomnost porodních asistentek u porodu.
Zasadíme se o to, aby v ČR přestaly být v předporodní i porodní péči běžně používány mnohé praktiky odporující doporučením dobré praxe stanoveným Světovou zdravotnickou organizací (WHO), zejm. se jedná o Kristellerovu expresi, rutinní epiziotomii a časté vyvolávání porodu, ale i o překonané doporučení kojit novorozence po třech hodinách či o praktiky vedoucí k separaci novorozence a matky.
Aktivně podpoříme dialog všech významných aktérů potřebných k proměně českého porodnictví (především se jedná o rodičky, porodní asistentky, lékaře-porodníky, lékaře-neonatology, laktační poradkyně a zdravotní sestry na oddělení šestinedělí). Během těhotenství a porodu dnes ženy v ČR podstupují mnoho vyšetření a zákroků, které jsou prováděny rutinně, a ne na základě reálné aktuální individální potřeby. Vedle špičkové péče o nemocné či nedonošené novorozence jsme proto bohužel i špičkou v počtu rutinních, zbytných a ve výsledku nebezpečných zásahů. Dobrý porod se vyznačuje minimálním počtem intervencí.
Britská studie (NICE, 2014) vyhodnotila, že pro zdravé rodičky s těhotenstvím bez komplikací (cca 45 % všech porodů) snižuje porod vedený porodní asistentkou riziko (zejména chirurgických) intervencí. Intervence při porodech přitom narůstají celosvětově i v ČR a nejsou bez rizika, pro matku i dítě. Podíl císařského řezu za posledních 20 let v ČR narostl až na 27 % ze všech porodů. Průběh porodu zásadně ovlivňuje psychická i fyzická pohoda rodičky. Pro některé ženy může znamenat bezpečný porod i možnost si po obeznámení s riziky informovaně zvolit i císařský řez. Pro jinou skupinu žen znamená např. možnost mít na porod dostatek času a intimity. Nástrojem pro dosažení tohoto cíle mohou být u zdravých žen a bezproblémových těhotenství jak porody na “porodních sálech vedených porodními asistentkami” (známé např. z Německa), tak např. porody v porodních centrech či porodních domech. Bezpečný porod je individuální záležitost a rozhodnutí, zda větší bezpečí přinese porod vedený lékařem, nebo porodní asistentkou, má být proto v rukou rodičky.
Porodní asistentky jsou součástí přístupu respektujícího individuální odlišnosti. V ČR ale jejich péče v praxi není reálně dostupná. Nejsou totiž jasná pravidla jejich registrace na úrovni krajů a ty se je zdráhají registrovat. Následně není vůle dát jim smlouvy na poskytování zdravotních služeb ze strany zdravotních pojišťoven. Chceme proto jasná pravidla pro registraci porodních asistentek a takový systém samosprávných pojišťoven, který umožní vyjít vstříc individuální poptávce a hradit péči poskytovanou kvalifikovanými porodní asistentkami.
Pro dobré fungování takového systému je v ČR třeba změnit nezbytné náležitosti práce porodních asistentek vyjmenované ve vyhlášce "o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče" a zahrnující zdroj medicinálního kyslíku, kardiotokograf nebo pulzní oxymetr. Popisuje je i podnět Pracovní skupiny k porodnictví k samostatným porodním domům přijatý 28.6.2017 Radou vlády pro rovné příležitosti žen a mužů. Pak by tak jako v Německu či Velké Británii byla možná kontinuální péče jedné porodní asistentky před, během a po porodu.
Piráti dále navrhují umožnit vznik samosprávných pojišťoven. Díky tomuto opatření budou mít ženy skutečně na výběr. Skrze svou volbu péče pak posílí roli porodních asistentek ve vedení porodů. Důležité je, že to nebude mít dopad na ty, kteří o takovou možnost nestojí. Proplácení péče porodních asistentek v širším rozsahu například nabídne pouze jedna pojišťovna, a pojištěnci pojišťoven ostatních tak touto možností nebudou vůbec nijak ovlivněni.
Shrnutí Pirátského řešení
- Piráti chtějí reformu systému zdravotních pojišťoven, která umožní větší rozmanitost péče.
- Poptávka povede k nabídce předporodní a porodní péče vedené porodními asistentkami (a hrazené z pojištění).
- Změna vyhlášky umožní kontinuální péči poskytovanou porodními asistentkami (dnes hrozí milionová pokuta).
- Ženy pak budou mít skutečnou možnost informované volby podle svého zdravotního stavu a průběhu těhotenství.
------------
Tým, který sestavil stanovisko za Piráty a tématu se věnuje:
PhDr. Olga Richterová, olga.richterova@pirati.cz (svoboda volby v otázkách souvisejících s rodičovstvím, členka Republikového výboru a zastupitelka MČ Praha 10 v rámci koalice Vlasta)
MUDr. Zdeněk Hřib, zdenek.hrib@pirati.cz (garant programového bodu Zdravotnictví, autor návrhu komplexní reformy systému zdravotních pojišťoven, dále viz http://www.piratskelisty.cz/clanek-1718-zdravotnictvi-bez-reformy-pojistoven-je-lod-s-deravymi-plachtami)
Odborné konzultace: APODAC - "Asociace pro porodní domy a centra, z.s."
----------
Zdroje:
WHO recommendations (2018): intrapartum care for a positive childbirth experience. Geneva: World Health Organization. Licence: CC BY-NC-SA 3.0 IGO http://www.who.int/reproductivehealth/publications/intrapartum-care-guidelines/en/
WHO (2015): Pregnancy, childbirth, postpartum and newborn care. A guide for essential practice (3rd edition). ISBN: 978 92 4 1549356 http://www.who.int/maternal_child_adolescent/documents/imca-essential-practice-guide/en/
WHO (2015): Pregnancy, childbirth, postpartum and newborn care. A guide for essential practice (3rd edition). ISBN: 978 92 4 1549356 http://www.who.int/maternal_child_adolescent/documents/imca-essential-practice-guide/en/
NICE (2014, aktualizováno 2017): Intrapartum care for healthy women and babies.
https://www.nice.org.uk/guidance/cg190
ÚZIS (2014-2015): Rodička a novorozenec
http://www.uzis.cz/category/tematicke-rady/zdravotnicka-statistika/novorozenci
Podnět Pracovní skupiny k porodnictví k samostatným porodním domům přijatý Radou vlády ČR pro rovné příležitosti žen a mužů, přijatý 28.6.2017
HN (2017): Epidemie císařských řezů. 31.5.2017
https://ekonom.ihned.cz/c1-65750130-epidemie-cisarskych-rezu
Autorka a autor: Olga Richterová a Zdeněk Hřib
Ženská energie v politice a Piráti (8. 3. 2016)
V úterý 8.3. 2016 byl mezinárodní den žen. A taky konference ve Svitavách, s půvabným, lehce polarizujícím názvem: Ženská energie v politice. Byl tam i ne-žena a Pirát Ivan Bartoš, a čtyřčlenná delegace Pirátek.
- Nehodlám psát podrobnej report o celý konferenci. S radostí ale popíšu, co mě zaujalo. Pro obecnější úvahu nad tím, co značí ne-přítomnost žen v partajích a politice obecně, skočte rovnou na oddíl 4.
- Program včetně anotací naleznete zde. Nicméně: byla skutečně dobrá ve své rozmanitosti (v prezentacích byla rozkročena od věcné, zkušené a velmi sympatické místopředsedkyně Senátu Miluše Horské (Nez.), přes informativní Veroniku Šprincovou z Fóra 50 %, po lehce ezoterickou Bohdanu Kabátovou zaměřenou na sebe-vědomou ženu), příjemná ve způsobu organizace, a odvážná. Dokonce jsme si i dávaly nohy na stůl. A mimochodem: celou ji spískalo jedno mateřské a rodinné centrum.
- Nehodlám ani příliš podrobně popisovat Ivanovu přednášku, byť byla dobrá (a samozřejmě delší, než měla být :-) ). Vycházel z těchto tezí:
- Spravedlnost neexistuje: problém nerovnosti pohlaví se ale musí vnímat dohromady s jinými nerovnostmi.
- Společnost potřebuje pro dobré fungování konsenzus, ne boj o holé přežití.
- A politika? Ta by měla vyrovnávat šance: umožňovat spravedlivé startovací podmínky pro všechny.
K tomu všemu asi znáte obrázek znázorňující rovné podmínky: Ježek, slon a opice stojí před palmou a úkol zní "kdo bude co nejrychleji nahoře". Jinej takovej obrázek ukazuje lidi různé výšky za plotem: všichni stejně tam stojí, ale jen někteří vidí. A tohle je klíčová metafora, kterou Ivan spojil s myšlenkou nepodmíněného základního příjmu: přirovnal ho k bedýnce, kterou za tím plotem dostanou všichni. Vysokej člověk tak bude ještě vyšší, ale to nevadí. Hlavní je, že něco uvidí i ten nejmenší.
situaci chudých, znevýhodněných a žen, natož žen v české politice, ale taky primárně mluvit nechci.
- Hlavně chci podat zprávu o tom, jak dobré je setkávání. Skutečnej dialog. Rozprava a reální lidé. K tomu předesílám:
- Nejela jsem do Svitav s žádnými očekáváními, a nevěděla jsem, co si odvezu. Nikoho z organizátorek jsem neznala.
- Netušila jsem, jestli kombinace obchodních trenérek, podnikatelek, žen z mateřských center a (většinou komunálních) političek bude fungovat.
- Primárně "ženské" akce většinou nesnáším.
- Ale oni měli heslo: spolupráce je více než konkurence! A celou akci výborně a poctivě propagovali.
A co z toho bylo, viděno mýma dvěma očima?
- Panelová diskuze, kdy jsem samozřejmě ne se vším souhlasila, ale rozdílnost a různorodé kvality řečníků a pohotovost moderátorky mě nesmírně inspirovala.
- Skvělej oběd podle ajurvédy, se švestkovým čatní a sousedkou u stolu - místostarostkou z malé obce, která ke své funkci přišla víceméně náhodou.
- Neuvěřitelně intenzivní 1,5 hod. trvající workshop o vědomém leadershipu s Lenkou Papadakisovou z klubu Moudrého podnikání žen. Krom toho, že přitáhla naši pozornost k samotnému tématu lídrovství a toho, jaké kompetence má mít dobrý lídr (resp. ten, kdo je nositelem/nositelkou vize a hodnot své organizace), a dala nám vhlédnout do nástroje pro řízení týmů zvaného "kruhový management" (council circle), pojmenovala i vlastnost pro vůdčí osoby nejklíčovější: dosahování výsledků skrze podporování, rozvíjení potenciálu celé skupiny. To je ovšem možné nejlíp v partě, která z EGO-systému prosazování jednotlivců přešla na EKO-systém (v němž jsou jednotlivci rozmanití, silnější i slabší, ale neexistují na svůj úkor: jsou si rovni a všichni mají svou roli).
- A nejlepší byl hodinový rozhovor ve vlaku cestou zpět o náhradní rodinné péči, institutu rodinných konferencí a možnostech obcí v oblasti sociálně-právní ochrany dětí a podpory rodin. Včetně fungování nízkoprahových komunitních center a komunitního plánování. Díky, Martino!
Nedá se říct, že bych se nějakou konkrétní informaci z těch celkových sedmi společných hodin nutně potřebovala dozvědět. Všechny mě ale obohatily a řadu z nich ve svém osobním životě i působení jako zastupitelky za Piráty na Praze 10 rozhodně využiju. Co mě nicméně nejvíc posunulo bylo nastavení všech zúčastněných, jejich aktivní přístup k životu a zájem o vše nové. (Tedy i o Piráty:-).)
- A závěrem? Ženy v politice jsou stejné jako muži: dobré i horší, kompetentní i méně schopné. Nemůžeme čekat, že by ji spasily. Stejně tak je ale bez debat, že jsou jiné: mj. i co do témat, kterým se věnují a kterých si všímají. I proto považuju přítomnost žen v politických stranách za důležitou věc: signalizují otevřenost jinakosti. A právě (názorové a v důsledku i lidské, sociální) zapouzdření je nejjistější cesta do pekel. Konference ve Svitavách mi připomněla, jak důležité je nebát se překročit mé vlastní předsudky a jet i na akci, která mi není "vlastní". A jsem moc ráda, že nás tam za Piráty bylo z celkových účastníků zhruba ona pověstná 4 %.
Autorka: Olga Richterová
Sociální stát a nezaměstnanost žen (6. 5. 2013)
Jsem nadšená, že mohu žít v Evropě, kde mám jako žena především volební právo a ekonomickou svobodu. A jaká je realita?
Jsem mladá pětadvacetiletá dívka po ukončení vysoké školy a hledám své první zaměstnání. Nemohu ho najít, protože nemám žádnou praxi, kterou ovšem nezískám, pokud mě někdo nezaměstná.
Jsem mladá sedmadvacetiletá žena a konečně získávám svou první vysněnou práci. Má to jenom jeden malý háček – při úvodním přijímacím pohovoru se zaměstnavatelem přísahám, že nechci založit rodinu a žádné děti neplánuji ani teď ani za deset let.
Jsem třicetiletá žena se dvěma dětmi a ráda bych se vrátila do práce. Nikdo o mě nestojí, protože přece nepůjde do „rizika, že moje děti budou určitě často nemocné“.
Jsem devětatřicetiletá bezdětná žena a pracuji na vedoucí pozici. Mám jenom jeden malý problém – zjišťuji, že „práce není všechno“.
Jsem pětačtyřicetiletá žena s velkou praxí a dospělými dětmi. Na mé inzeráty nikdo neodpovídá, protože jsem „stará a určitě málo flexibilní“.
Jsem čiperná důchodkyně a z pracovních nabídek si mohu vybírat. Mám totiž chuť pracovat a jsem „levná pracovní síla“.
Připomíná Vám to něco?
Ano, nacházíme se ve velice paradoxní situaci. Muž není schopen sám uživit svou rodinu, proto je už třetí generace žen celoživotně zaměstnaná a zároveň je to muž – manažer, politik, podnikatel, který se snaží „držet“ ženu na nižší pracovní pozici a pokud se žena dostane do pracovního prostředí, ve kterém je většina mužů, má v podstatě dvě základní možnosti, jak si svou pozici udržet.
První možností je „stát se mužem“ a to ve smyslu přetvoření svého ženského vnímání světa na důraz racionálního myšlení, které je geneticky více vlastní mužské populaci. Samozřejmě to má vliv na její soukromý život. Vidíme dnes mnoho žen mezi třiceti a čtyřiceti lety, které v rámci své kariéry zcela odmítlo svou roli matky. A společnost se nad tím podivuje. Co jim zbývá? V pětadvaceti letech vyjdou vysokou školu a poté v průměru dva roky hledají pracovní místo, které v ideálním případě odpovídá zaměření jejich studia. Je jim dvacet sedm let a začínají. Každý zaměstnavatel, ačkoliv to většina popírá, položí při úvodním přijímacím pohovoru otázky směrem k založení rodiny. Zásadní rozhodnutí. Pro dnešního zaměstnavatele je nejvýhodnější zaměstnankyní žena mezi dvaceti pěti až třiceti pěti lety bezdětná a děti odmítající nebo odsouvající do XXL svého věku.
Druhou možností „přežití“ je naopak zůstat ve své ženské podstatě, kdy žena úmyslně skrývá své znalosti, aby muži – kolegové neměli důvod a snahu s ženou - kolegyní „soupeřit“. Dobrým příkladem této metody je „žena - politička“. Ano, všechny strany potřebují „ženské tváře“ na billboardy svých předvolebních kampaní a kam se pak tyto ženy podějí? Většina si odsedí v klidu své volební období ve svých parlamentních lavicích a v případě loajality ke svým stranám jsou v následujícím volebním období opět na prvních místech stranických kandidátek a opětovně „zneužitou tváří“ na billboardech.
Na závěr jsem si udělala malý průzkum, který se týká především pojmu sociální stát v České republice. Jak to vypadá v realitě?
Jste v libovolné kategorii ženy hledající práci a žádáte o příspěvek „ v nouzi“. Navštívíte svůj lokálně příslušný Úřad práce a tam se dozvíte, co vše je třeba doložit pro vyhodnocení Vašeho požadavku.
Budete překvapeny, protože pokud vyplníte všechny příslušné formuláře a dodáte veškeré přílohy typu – originální výpis z katastru nemovitostí, kdo s Vámi trvale žije, kolik vydělává, jaké máte vybavení domácnosti, pak Vám oznámí, že ještě potřebují výpisy z Vašeho soukromého účtu, aby si stát mohl zkontrolovat, za co utrácíte – mléko, luštěniny, chleba - je v pořádku - v žádném případě nesmíte utrácet za oděv, maso, minerálku – to je zbytečné.
Jsem „nadšená“, že žiju v České republice, která dokázala, že socialistický slogan – co je doma, to se počítá – je pravdivý pouze pro zúčastněné v procesu, my ostatní se jen můžeme bránit.
Zkusíme to?
Autorka: Simona Skořepová
[zdroj zde]
Femen vyhlásily Topless Jihad Day (4. 4. 2013)
Na dnešní den vyhlásily ukrajinské aktivistky Femen globální protest proti islámským fundamentalistům jako reakci na hrozící postih tuniské dívky, které zveřejnila fotografie svého obnaženého těla s feministickými slogany. Tuniský duchovní jí vyhrožuje ukamenováním.
Protesty mají probíhat před tuniskými ambasádami. Již včera spálily tři sympatizantky Femen vlajku salafismu před mešitou v Paříži, aby protestovaly proti omezování práv žen v muslimských zemích i na podporu tuniské aktivistky Femen, uvádí zpráva ČTK zveřejněná na serveru Deník.cz.
Více fotografií na facebook.com/Femen.UA
Rodiče tuniské dívky, která vystupuje pod jménem Amína Tylerová, ji převezli do psychiatrické léčebny a snaží se ji tak ochránit před soudem i pomstou muslimských fundamentalistů. Podle tuniských zákonů jí hrozí až dva roky vězení a pokuta ve výši od 60 do 600 dolarů. Pobouření způsobila nejen ňadra, ale i nápisy „moje tělo patří mně, nepředstavuje ničí čest" a „trhněte si s vaší morálkou".
"Podle Alláhova zákona si zaslouží 80 až 100 ran, ale to, co spáchala, je mnohem horší. Zaslouží si být kamenována, protože to, co udělala, je epidemie," citují Novinky.cz salafistického kazatele Alami Adela, který vede komisi na podporu ctnosti a prevence proti neřesti. Podle něj je: "Ona je jako někdo, kdo trpí nakažlivou nemocí."
Stovky žen ale i někteří muži z celého světa se již téměř měsíc fotí nahoře bez s nápisy odsuzující represivní tuniské zákony a snahu islámského náboženství omezovat svobodu žen v arabském světě. Fotografie jsou publikovány na facebookové stránce Femen, jejich page má v současnosti přes sto tisíc příznivců.
Hnutí Femen založily ukrajinské feministky v roce 2008, dnes sídlí v Paříži a jejich aktivity získaly globální rozměr. Českou republiku navštívily v říjnu loňského roku na jihlavském mezinárodním festivalu dokumentárního filmu.
Prsa jako zbraň - rozhovor s Femen na Literárky.cz
Femen v Česku
První český protest v duchu Femen proběhl v prosinci před Poslaneckou sněmovnou. Bývala pornoherečka a matka dvou dětí Anastazie Hage protestovala proti svému vyhoštění na Ukrajinu, kde jí hrozí odebrání dětí a vězení. Je obviněna z nelegálního šíření pornografických filmů, které natáčela také v České republice. V Česku taková činnost trestná není. Pražský soud zamítl začátkem března její žalobu na proti rozhodnutí ministerstvo vnitra azyl neudělit.
České úřady přitom v minulosti udělili přednostně azyl ukrajinským politikům, v roce 2011 získal azyl bývalý ukrajinský ministr hospodářství Bohdan Danylyšyn. V lednu 2012 poskytly azyl také manželovi bývalé ukrajinské premiérky Oleksandru Tymošenkovi. V prosinci loňského roku požádal o azyl další ukrajinský politik, bývalý opoziční poslanec Andrij Škil.
Mezinárodní den pirátek (8. 3. 2012)
Ano, takový svátek zatím neexistuje, ale proč by nemohl? Proč trochu nezremixovat v českých zemích zdiskreditovanou tradici? Možná i proto, že neobhajitelné nerovnosti mezi muži a ženami stále existují i v Česku.
Datum mezinárodní ho svátku se zpočátku měnil, nakonec se ovšem ustálil na 8. březnu, který připomíná stávku newyorských švadlen z roku 1908. „ V průvodu městem více než 15 tisíc žen požadovalo zkrácení pracovní doby, lepší platové podmínky, hlasovací práva a ukončení zaměstnávání dětí. Stávka se nesla pod heslem "chléb a růže", kdy chléb symbolizoval ekonomické jistoty a růže lepší kvalitu života,“ uvádí článek z historie svátku na webu České televize.
Za připomínku stojí i protest ruských žen z února 1917. Tehdy vyšly v Petrohradě ženy do ulic pod heslem "chléb a mír" a spustily revoluci, týden poté byl ruský car donucen abdikovat a nová prozatímní vláda mimo jiné schválila i volební právo ruským ženám.
Že volební právo žen nebylo zdaleka všude samozřejmostí ani později ukazuje příklad Švýcarska, kde volebního práva na spolkové úrovni dosáhly ženy až v roce 1971, na kantonální dokonce až v roce 1990 (wikipedia.org).
V období komunistických vlád byl tento svátek především ve znamení podnikových oslav, které si často paradoxně více „užívali“ muži a pověstných karafiátů. Ty jsou ovšem v tento den stále oblíbenou květinou, jak dnes připomíná Deník.cz.
Oživit původní význam svátku se pokouší různé feministické skupiny, v Česku sdružené do České ženské lobby. „ Podle studií a statistik mají ženy nižší příjem než muži, a to zhruba o pětinu. Stejně je tomu pak i u důchodů. Na konci loňska dosahovala průměrná starobní penze u mužů 11.700 korun a u žen 9584 korun. Ženy se objevují zatím zřídka v nejvyšším vedení firem či v pozicích, kde se rozhoduje. Ve sněmovně připadá ženám 22 procent křesel, v Senátu necelých 19 procent. Česko je tak v zastoupení žen v parlamentu na 56. ze 143 příček světového žebříčku. O místo se dělí se Srbskem, Uzbekistánem a Eritreou,“ zdůvodňují smysl připomínky v tiskové zprávě pro ČTK.
Dnes se před poslaneckou Sněmovnou konal happening, který měl názorně předvést znevýhodněnou pozici českých žen v politice. Fórum 50% tak kritizovalo skutečnost, kdy se ženám nedaří dostat se na čelní místa kandidátek (video z akce na iDNES.cz).
V pirátské politice jsou nejznámějšími ženami předsedkyně švédské Pirátské strany Anna Troberg a europoslankyně Amelia Andersdotter. Během voleb v roce 2010 zviditelnila českou Pirátskou stranu Olivie Brabcová, v současné době již u Pirátů nepůsobí.
Pokud se ovšem vrátíme do pirátské historie, najdeme řadu skutečných pirátek i tam. „Ženy nebyly na moři v 17. a v 18. století takovou vzácností, jak bychom si mohli myslet. Existují četné zprávy o převlečených ženách, které hledaly své štěstí na moři nebo následovaly manžele či milence. Víme ovšem jenom o těch, které se daly chytit a odhalit. Jejich úspěšnější sestry odpluly do anonymity. Žen na pirátských lodí bylo jen málo, to ostatně mohlo přispět k pádu pirátů – bylo relativně snadné je rozdrtit, protože jejich komunity byly rozptýlené a křehké; bylo pro ně těžké reprodukovat se a doplnit své řady. Mnohem déle žili a větší úspěchy slavili piráti v Jihočínském moři, kteří byli organizováni jakožto rodinné skupiny s muži, ženami a dětmi pohromadě – takže k ruce byla stále nová generace pirátů,“ píše se v článku „Pirátské utopie“ na webu kulturního týdeníku A2 advojka.cz. Podrobnější přehled historických pirátek najdete na webu Bloody Mary riot grrrl zin.
A na závěr tip na dnešní večer. V holešovickém klubu Blink se konají dvě akce. Dnes je to cyberpunkový MDŽ aneb Oslava Mezinárodního dne žen v nejlepší společnosti dystopického světa umělých inteligencí, ohně a krasavic z tištěných spojů a zítra Secret Wars Česko připravilo exkluzivní čtvrtfinálový souboj. Utkají se v něm Oipooik a Illastration. Organizátorky slibují velkou podívanou se speciálním hostem a vernisáží těch nejlepších kousků z předchozích soubojů v interiéru holešovické industriální haly.